|
|
Katedrála v současnosti
Klimeš, Jakub ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení obnovy střechy Notre-Dame v Paříži, která spolu s věží sanktusníku shořela 15. dubna 2019. Základním motivem pro návrh bylo vytvoření klidného prostoru, který bude sloužit jako památka na dobu požáru a zároveň bude odrážet jednotu společnosti, která se semkla a přispěla na její opravu. Primárním krokem celé rekonstrukce je určit přiměřený způsob obnovy a vytvořit její etické hranice. Největší část pozornosti je tak věnována střeše a sanktusníku katedrály. Z hlediska zachování úcty ke středověkým stavitelům, kteří zasvětili celé své životy tomuto velkolepému dílu, venkovní obnovená část si ponechává stejnou siluetu a proporce, které jí byly dány už před osmi staletími, avšak jsou do ní promítnuty ideály dnešní doby. Při návrhu interiéru střechy je také důležité udržet jasnou reprezentaci gotické architektury, a to je rovnováha mezi tmou a světlem. Prostor je rozdělený na dvě části. První část reprezentuje tmu, jako překážku, kterou každý z nás musí překonat. Naopak ve druhé části návrhu se naskýtá pohled na přirozené světlo, které jako by rozervalo střechu katedrály a osvětluje celý prostor střechy. V samém srdci návrhu se pak skrývá klenot, na kterém záleží ze všeho nejvíce, a to je život. Vertikální dominanta katedrály, její sanktusník, je tvořen čtyřmi pilíři, které symbolizují spojení mysli-ducha-těla s pozemským životem. V návrhu věže se tak promítají tyto zdánlivě odlišné věci, které společně tvoří jeden celek.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Klimeš, Jakub ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení obnovy střechy Notre-Dame v Paříži, která spolu s věží sanktusníku shořela 15. dubna 2019. Základním motivem pro návrh bylo vytvoření klidného prostoru, který bude sloužit jako památka na dobu požáru a zároveň bude odrážet jednotu společnosti, která se semkla a přispěla na její opravu. Primárním krokem celé rekonstrukce je určit přiměřený způsob obnovy a vytvořit její etické hranice. Největší část pozornosti je tak věnována střeše a sanktusníku katedrály. Z hlediska zachování úcty ke středověkým stavitelům, kteří zasvětili celé své životy tomuto velkolepému dílu, venkovní obnovená část si ponechává stejnou siluetu a proporce, které jí byly dány už před osmi staletími, avšak jsou do ní promítnuty ideály dnešní doby. Při návrhu interiéru střechy je také důležité udržet jasnou reprezentaci gotické architektury, a to je rovnováha mezi tmou a světlem. Prostor je rozdělený na dvě části. První část reprezentuje tmu, jako překážku, kterou každý z nás musí překonat. Naopak ve druhé části návrhu se naskýtá pohled na přirozené světlo, které jako by rozervalo střechu katedrály a osvětluje celý prostor střechy. V samém srdci návrhu se pak skrývá klenot, na kterém záleží ze všeho nejvíce, a to je život. Vertikální dominanta katedrály, její sanktusník, je tvořen čtyřmi pilíři, které symbolizují spojení mysli-ducha-těla s pozemským životem. V návrhu věže se tak promítají tyto zdánlivě odlišné věci, které společně tvoří jeden celek.
|
|
|
Obsahová analýza chtonických mýtů starověkých společností
Slíva, Vítězslav ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
V této práci provedu obsahovou analýzu několika starověkých mýtů, jejichž pojícím prvkem je chtonická tématika. Vegetační cyklus, smrt a znovuzrození jsou tématy, o nichž se domníváme, že starověké kultury jistě zajímaly a tyto mýty pak mají být způsob, jakým si tehdejší civilizace rozličné aspekty koloběhu života také vysvětlovaly. Snaha lépe pochopit rozličné pohledy na tato témata, mě tedy přivedla ke snaze pokusit se několik takových mýtů zanalyzovat a zjistit jakou povahu mají jejich chtonické motivy a odráží-li se i ve struktuře tehdejších společností. K rozboru mýtů jsem použil kvalitativní obsahovou analýzu, kde nejprve kóduji obsah a v takto zakódovaném obsahu posléze hledám chtonické motivy. Tyto motivy ukazují, jak mýtus vysvětluje zmrtvýchvstání, či vegetační cyklicitu. Dalším rozborem kulturních památek se pak snažím nalézt odraz těchto mýtů v kulturách, které ony mýty vytvořily. Z rozboru vyplívá, že každý z chtonických motivů částečně odpovídá na jiný aspekt chtonicity a činí tak mírně odlišným způsobem. Tyto motivy pak mají obvykle přesah do rozličných kulturních institucí.
|
|
|
Obsahová analýza chtonických mýtů starověkých společností
Slíva, Vítězslav ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
V této práci se věnuji rozboru několika starověkých mýtů, jejichž pojícím prvkem je chtonická tématika. Vegetační cyklus, smrt a znovuzrození jsou tématy, o nichž se domníváme, že starověké kultury jistě zajímaly a tyto mýty pak mají být způsob, jakým si tehdejší civilizace rozličné aspekty koloběhu života také vysvětlovaly. Snaha lépe pochopit rozličné pohledy na tato témata, mě tedy přivedla ke snaze pokusit se několik takových mýtů zanalyzovat a následně provést jejich komparaci. K rozboru mýtů jsem se nechal inspirovat narativní textovou analýzou a také analýzou ruských kouzelných pohádek, kterou vytvořil Vladimir R. Propp. Jeho metodologie mě inspirovala při mém vlastním rozboru několika specifických mýtů, v nichž se zaměřuji především na chronologický sled událostí, charakteristiku jednotlivých postav z hlediska jejich role a funkce v příběhu a na přítomnost významných chtonických symbolů. Tato analýza pak slouží ke komparaci vybraných aspektů zkoumaných mýtů. Závěrem práce jsou zjištěné podobnosti z hlediska funkce některých postav v rozličných mýtech, nebo podobnosti v jejich roli. Na druhé straně božstva, která byla ztotožňována například J. G. Frazerem vykazují v komparaci rozdíly, plynoucí z jejich odlišné role ve zkoumaných mýtech. Také analýza metodologie mě vedla k závěrům, které by...
|
|
|
The Puritan view of death: attitudes toward death and dying in Puritan New England
Holubová, Petra ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Puritánský postoj ke smrti je jednoznačně ambivalentní a spojuje jak radostné očekávání nebeské blaženosti, tak úzkostnou bázeň a strach ze zatracení. Představa smrti se puritánům spojovala s tématikou migratio ad Dominum ve chvílích, kdy byli přesvědčeni o působení spasitelné milosti ve svých životech. Jakmile však prohrávali svůj zápas s hříchem a svou vlastní zkažeností, převážil u nich děs ze smrti. Domnívám se, že příčnou této dvojznačnosti smrti je napětí přítomné ve dvou kalvinistických doktrínách: v doktríně o predestinaci, která předpokládá naprostou závislost člověka na svrchovaném a nevyzpytatelném Bohu a v doktríně o ujištění, která znemožňuje získání plného ujištění o spáse. Příkaz memento mori vedl puritány ke snaze využít co nejefektivněji čas jim svěřený a dal vzniknout typické protestantské etice práce. Nejistota týkající se posmrtného osudu provázela puritány již od dětství, kdy smrt a důsledky zatracení byly používány jako nástroj k urychlení duchovní zralosti a obrácení. Brzké zahrnutí dětí do diskurzu o smrti bylo mylně interpretován jako důkaz o neexistenci konceptu dětství v puritánské Nové Anglii. Příklady umírání puritánských "svatých," zachycené v duchovních životopisech byly myšleny jako ars moriendi a dokazují, že umírat s bázní bylo považováno za lepší, než spolehnutí se na...
|
host ::
RSS.